Přenos metod z klasické HPLC do UHPLC vyžaduje nejprve optimalizaci selektivity a účinnosti kolony pro požadovanou aplikaci. Jakmile je tato část vývoje metody hotová, můžeme přistoupit k přenosu metody do UHPLC. K tomu nám poslouží několik jedhoduchých výpočtů, které pomohou stanovit ekvivalentní podmínky separace. Tento článek je postupně popisuje.
První výpočet stanovuje vhodnou délku chromatografické kolony. Při zachování délky kolony a snižování velikosti částic se zvýší počet teoretických pater dané kolony. Proto můžeme kolonu zkrátit aniž bychom ztratili rozlišení. Použitím vzorce 1 a volbou vhodné délky kolony docílíme zachování stejné separace jako u knovenční HPLC.
Jakmile jsme stanovili vhodnou délku kolony, můžeme optimalizovat objem nástřiku. Snižováním vnitřního průměru a délky kolony se sníží její celkový objem a kapacita vzorku. Proto musíme upravit nástřikový objem podle vzorce 2. Zde je nutné si uvědomit, že díky snížení celkového objemu kolony je velice důležité, aby byla zajištěna kompatibilita rozpouštědla vzorku se složením mobilní fáze. V opačném případě dojde k nereprodukovatelnosti retenčních časů, účinnosti a dokonce může dojít ke změně selektivity.
Průtok je nutné nastavit tak, aby byla u menší kolony zajištěna vhodná lineární rychlost. Ta je definována jako vzdálenost, kterou dosáhne mobilní fáze za časovou jednotku (na rozdíl od průtoku, který je definován jako objem mobilní fáze, který prochází chromatografickou kolonou za čas). Abychom zachovali stejnou lineární rychlost, která je důležitá pro zachování účinnosti, musí být průtok mobilní fáze snížen se zmenšením průměru kolony. U izokratické separace lze průtok kolonou vypočítat podle vzorce 3 (nutno vzít v úvahu i velikost částic). Tím bychom měli snadno a rychle odhadnout nastavení průtoku pro ekvivalentní chromatografii. Zde je důležité si uvědomit, že částice s velikostí pod 2µm jsou méně ovlivňovány při vyšších průtocích a proto mohou být použity vyšší průtoky v izokratických separacích bez škodlivých účinků na účinnost separace.
Na závěr, po optimalizaci délky kolony, nástřikového objemu a průtoku, můžeme přistoupit k nastavení začátku gradientu. Při přenosu metody z konvenční HPLC do UHPLC musíme upravit počátek gradientu tak, aby docházelo k interakcím fáze ve stejnou dobu. Tu nastavíme pomocí vzorce 4.
Literatura: Rick Lake, Restek Corporation